www.sympozium.artkvilda.eu


Home Kvilda

Kvilda

Kvilda patří mezi nejvýznamnější turistická střediska Šumavy. Leží uprostřed nádherných Šumavských plání v centru Národního parku Šumava a je nejvýše položenou obcí v ČR (1065 m n.m.). V místě je pošta, malá historická expozice s historií obce, informační centrum obce a NP Šumava, obchod s potravinami, známá pekárna, malá drogérie a domácí potřeby, půjčovna kol a jejich oprava.
V okolí je několik proslulých šumvaských slatí, v katastrálním území Kvildy pramení nejdelší česká řeka Vltava (433 km). Rozsáhlé a vysoko položené Kvildské pláně jsou příčinou poměrně drsného klimatu. Průměrná roční teplota dosahuje pouze 3,4°C. Zima zde začíná začátkem listopadu a končí koncem března.
V místech, kde se dnes rozkládá obec Kvilda, byl v minulosti pouze těžko prostupný hraniční hvozd, tvořící přirozenou česko – bavorskou hranici. Přes Kvildu vedla horní zlatá stezka, spojující Kašperské Hory a Pasov, chráněná královským hradem Kašperkem, založená r. 1366 Karlem IV. Kromě soli se z Pasova do Čech vozily  drahé látky, jižní plody, koření, víno a opačným směrem hlavně obilí, slad, chmel, med, vlna, kůže a mnoho dalších, zejména zemědělských produktů. Ves Kvilda vznikla podél této cesty někdy v 15. či 16. století.
Koncem 18. století provoz na stezce pomalu utichl a obec se orientovala na nová řemeslná odvětví, hamernictví a sklářství, samozřejmě vedle chudého horského zemědělství  a řemesel navazujících na těžbu a zpracování dřeva. Na sklářské hutě později navazuje výroba podmaleb na skle. Světově známým podnikem se stala pila na zpracování rezonančního dřeva, založená roku 1820 Petrem Strunzem.
Do hospodářského života významně zasáhly katastrofální vichřice v letech 1868, 1870 a 1872,  které způsobily rozsáhlé polomy a následně i kůrovcovou kalamitu. Tzv. „broučková doba“ znamenala pro obyvatelstvo mnoho pracovních příležitostí a tím období hojnosti a všeobecného rozvoje. Toto období zpracoval ve svém románu „V ráji šumavském“  Karel Klostermann.
Ještě před druhou světovou válkou  patřila Kvilda k nejvýznamnějším obcím centrální Šumavy, která se svým sociálním složením obyvatelstva i hospodářským charakterem podobala spíše městečku než vesnici. Postupně narůstající německý nacionalismus a propaganda Henleinovy strany způsobily hluboký rozkol v soužití Němců a Čechů. Po Mnichovské dohodě a vzniku Sudet odešlo z Kvildy české obyvatelstvo. Naopak v druhé světové válce padlo na frontě 63 občanů Kvildy, dalších 24 bylo pohřešováno a v roce 1946 bylo 649 obyvatel německé národnosti odsunuto. V roce 1950 měla Kvilda pouze 238 obyvatel. Poválečný vývoj Kvildy byl ovlivněn nejen odsunem německého obyvatelstva a dosídlením malého počtu nesourodých obyvatel, ale i zřízením pohraničního pásma, které na západní hranici podléhalo přísnému režimu. Dnes má měla 175 obyvatel (1. leden 2007).